Studie ukázaly na tři skupiny lidí

Psilocybin, přírodní psychedelikum obsažené v některých druzích hub (třeba lysohlávky), se v posledních letech dostává do popředí výzkumu jako potenciálně účinná pomoc při léčbě deprese, a to obzvláště v případech, kdy běžná léčba selhává.

Studie publikovaná v British Medical Journal i další renomované výzkumy ukazují, že psilocybinová terapie není „univerzálním řešením“, ale může být výrazně účinnější u určitých skupin lidí. Podíváme se konkrétně na tři a zaměříme se na to, proč právě jim může tato forma léčby nabídnout nový směr a dát šanci na lepší život.

Lidé se „sekundární“ depresí

Deprese, která přijde jako reakce na nepříznivou životní situaci.

U těchto pacientů se depresivní stav objevil jako důsledek jiné závažné situace – například onkologické diagnózy, chronické bolesti nebo jiného závažného onemocnění.

Výzkumy z amerických univerzit NYU a Johns Hopkins ukazují, že už jediné terapeutické sezení s psilocybinem u pacientů s rakovinou vedlo ke snížení deprese, úzkosti a existenciálního strachu ze smrti. Mnozí pacienti zároveň uváděli posílený pocit smíření, hlubší propojení se sebou samými i okolím a lepší zvládání své situace.

Starší lidé

Jde o skupinu, kde se terapeutický účinek psilocybinu jeví jako překvapivě silný.

Zkušenosti z klinických studií naznačují, že psilocybin může mít u starších lidí ještě výraznější účinek než u mladší populace. Důvodem může být vyšší míra introspektivní schopnosti, životních zkušeností a ochoty konfrontovat hlubší vrstvy emocí.

Právě senioři často čelí specifickým typům depresí – spojeným se ztrátami, osamělostí nebo přehodnocováním životní dráhy.

Studie z roku 2022 vedená Rolandem Griffithsem ukazuje, že u lidí nad 55 let vedla psilocybinová terapie ke znatelnému a dlouhodobému zlepšení psychického stavu – a to i v případech, kde předchozí terapie nefungovaly.

Jedinci se zkušeností s psychedeliky

Ukazuje se, že lidé, kteří už někdy prošli psychedelickým prožitkem (ať už s LSD, ayahuascou nebo psilocybinem), mají při terapeutickém použití těchto látek nižší míru úzkosti z „neznámého“ a větší důvěru v proces.

Metaanalýza Davise a kolektivu (2021) potvrzuje, že předchozí kontakt s psychedeliky může vést k intenzivnějším zážitkům, rychlejší integraci a hlubšímu emocionálnímu zpracování.

To ale neznamená, že psychedelikum by mělo být vyzkoušeno „na vlastní pěst“ před terapií – spíš poukazuje na to, že otevřenost vůči tomuto typu zkušenosti je jedním z faktorů, které mohou ovlivnit výsledky.

A co ti ostatní?

Z psilocybinové terapie každopádně mohou profitovat i další skupiny:

• Lidé s depresí rezistentní na běžnou léčbu
• Lidé s úzkostnými poruchami
• Lidé s posttraumatickou stresovou poruchou.

Výzkum se neustále rozvíjí a ukazuje, že klíčem k úspěchu je spíš celkový kontext – terapeutické vedení, příprava a následná integrace zážitku – než konkrétní diagnóza.

Pro koho je tedy psilocybinová terapie?

• Pro lidi, kteří už ztratili víru, že by se jejich stav mohl změnit.
• Pro ty, kteří hledají nový způsob, jak se znovu spojit se sebou samými.
• A pro ty, kteří jsou připraveni podívat se dovnitř – i když to znamená projít cestou, která není vždy snadná, ale může být hluboce léčivá.